Obec Bělušice
V dochovaných pramenech se tato vesnice objevuje poprvé v roku 1231. Obec Bělušice se rozprostírá na severovýchodním úpatí vrchu Bělouše (399 m n. m), jednoho ze zdejších výrazných kopců. Podle něj získala i své jméno.Vznikla v okolí pozoruhodné zemanské tvrze, která byla vyhlášena původní chráněnou památkou. Část se pravděpodobně zachovala v obytném domě statku. K areálu patří také zajímavý objekt Salla terreny, který byl v nedávné době zrekonstruován. Nedaleko obce v jihozápadním cípu Českého středohoří, zasahuje do katastru Bělušic přírodní rezervace Milá, která byla vyhlášena pro uchování stepního a lesostepního charakteru této lokality.
Bělušice - tvrz
13 km jižně od Mostu. Ves Bělušice se v pramenech vyskytuje poprvé v r.1231, kdy ji držel Vít z Bělušic.V r.1240 je zde doložen Boleslav z Bělušic. Jejich potomci tu sídlili i ve 14. století (v r.1377 Jindřich a Bozděch z Bělušic, v r. 1404 Jan z Bělušic).
Zdejší tvrz je poprvé doložena v r.1408 jako majetek vladyky Vchyny, o němž je zmínka ještě v r.1421. V r.1465 držel ves Jiří z Truzenic.
Bělušice byly později střediskem většího statku, jenž vlastnil v r.1523 Jan Charvát z Berštejna (Barštejna, Baerenštejna). V r.1566 získali Bělušice páni z Bílé, ale už v r.1570 se vrátily opět do držení Charvátů. Neztratil je ani Jan Charvát při Konfiskacích po bitvě na Bílé hoře, protože byl v r.1623 ze spoluviny na českém stavovském povstání v l.1618-1620 osvobozen. Po něm držela Bělušice Alžběta Charvátová, provdaná Chotková. Majetkem Chotků zůstal statek do první pozemkové reformy v r.1925.
Osudy zdejší tvrze nejsou podrobněji známy. J.G.Sommer (1833) uvádí, že v r.1815 byly zbourány zbytky "zámku".Zřejmě však nešlo o destrukci celého objektu někdejší tvrze a při přestavbách hospodářského dvora za Chotků v 19. století bylo využito některých částí dřívější středověké budovy.
Do roku 1948 byl statek v majetku rodiny Baňků. Později patřil hospodářský dvůr Státnímu statku do roku 1990, kdy byl v restituci vrácen rodině Baňků.Obytná část je obdélníková patrová budova s valbovou střechou, k níž přiléhají hospodářská stavení. Je zpevněna opěrnými pilíři, sahajícími skoro o poloviny její výšky.
Obec Bedřichův Světec
Ves Bedřichův Světec lze dle historických pramenů písemně doložit k roku 1238.
Zvaná také Schwetz leží při jihovýchodní hranici mosteckého okresu, při odbočce silnice Praha - Most ve Skršíně. Dle archivních pramenů je o Světci zmínka z roku 1238 v královské listině v níž je uváděn "Hageno de Zvethis" (vladyka Hagen ze Zeuthicz).Tento Ahně je uváděn v doprovodu Hrabišiců o masopustě roku 1238.
Dalšími majiteli světecké tvrze jsou postupně uváděni "Boyzlaus de Zwes et Vitus frater eius" (Bojslav a Vít) v roce 1240, v roce 1254 "Thomas" (Tomáš) a 1259 Jan.
Z roku 1355 pochází zpráva o místním kostele, jehož patrony byli Bedřich (odtud jméno obce) a jeho bratři Jan, jenž byl oltářníkem ve velkém kostele pražském, Jan řečený Buch a Přibyslav, kteří jsou roku 1373 uváděni společně. Roku 1396 zemřel Jan zvaný Buch a zanechal po sobě vdovu Markétu. Roku 1404 vlastnili tvrz zbylí bratři Bedřich a Jan (oltářník), jenž je připomínán ještě roku 1432.
Roku 1470 byl majitelem světeckého zboží (nemovitostí) Jan Buben ze Všebořic. Z 16. století je zpráva v knihách lounských o Janu a Mikuláši Světeckých z Černčic (z let 1523 -1529).Mikuláš z Černčic a ze Světce odkázal Světec svým strýcům - Janu a Mikuláši. Jan z Černčic prodal Světec Děpoltovi z Lobkovic. Zboží Bedřichův Světec tak patřilo až do roku 1559 k Bílině, kdy je prodal Kryštov z Lobkovic. Kupcem byl Purkert (Purkart) Kaplíř ze Sulevic z větve třebívlické, jenž obnovuje tehdejší tvrz. Jeho čtyři synové je prodali roku 1576 Jiříkovi Kaplíři ze Sulevic a na Tuchořicích. Od něj získává tvrz roku 1582 Jan mladší z Lobkovic směnou za statek lipenský a tvrz tudíž podruhé připadla k bílinskému panství. V letech 1637- 1647 patřil Bedřichův Světec k Patokryjím.
Kostel Sv. Jakuba v Bedřichově Světci
Byl původně románský (svědčí o tom zachovaná část zdiva lodi kostela), později však ve 14. století byl goticky přestavován (a postupně jak šla doba a měnily se historické slohy i několikrát upravován a doplňován).
Do dnešní doby má kostel tvar jednolodní obdélné stavby s pravoúhlým presbytářem a s pravoúhlou sakristií po straně jižní, jež převyšuje kostelní loď a s otevřenou předsíní po jižní straně lodi kostela. Kostelní okna jsou hrotitá.
Loď kostela v Bedřichově Světci s dřevěnou kruchtou je plochostropá. Presbytář je sklenut dvěma poli křížové žebrové klenby na konzoly. Gotický sanktuář má původní mřížku. Předsíň na jižní straně je sklenuta křížovou hřebínkovou klenbou. Na triumfálním oblouku jsou dochovány gotické nástěnné malby a v lodi kostela po levé straně je taktéž gotická freska (odkryto při stavebně historickém průzkumu kostela profesorem Slánským).
Zařízení kostela sv.Jakuba obsahovalo hlavní oltář, jenž nesl obraz sv. Jakuba. Hlavní oltář byl ranně barokní a pocházel z konce 17. století. Kazatelna byla taktéž ranně barokní z konce 17. století.
Na stěně předsíně kostela se nacházejí dva poškozené náhrobní kameny (pravděpodobně z let 1521 a 1571).
Archeologické průzkumy uvnitř objektu kostela i vně sakrálního areálu byly provedeny Archeologickým ústavem památkové péče severozápadních Čech se sídlem v Mostě (v 70 a 80 letech, odborný výzkum vedl Doc. Jan Klápště). Stavebně historický průzkum prováděl prof. Slánský - 70 léta a později arch. Ivana Kiszová z Památkového ústavu v Ústí nad Labem - 80 léta).
The first mention of this village in preserved sources dates back to the year 1231. The village of Bělušice spreads at the north-eastern foot of the Bělouš hill (399 m above the sea level), one of local picturesque hills. The village acquired even its name according to this hill. The village was found in the environs of a remarkable yeoman´s strong-hold that had been declared an original protected monument. A part of it was probably preserved in a residential building of a country estate. The intersting building of Salla terrena, that has been reconstructed recently, belongs to the area as well. The Milá natural sanctuary, declared for the reason of preservation of the prairie and forestprairie natura of this locality, reaches the cadastral area of Bělušice near a village located in the south-eastern part of the České středohoří mountain range.
Die erste schriftlich überlieferte Erwähnung dieses Dorfes stammt aus dem Jahr 1231. Der Ort Bělušice befindet sich auf der nordöstlichen Seite der Anhöhe Bělouš (Höhe 399 m ü.N.N), eine der bemerkenswertesten Erhebungen. Danach wurge auch die Gemeinde benannt (bělouš-der Weibe). Das Dorf entstand in der Nähe einer sehenswerten Festung der Feudelherren, die zum geschützten Denkmal erklärt wurde. Ein Teil der Festung ist wahrscheinlich noch im Haus der Gutes erhalten. Zu dem Gebiet gehört auch ein interessantes, vor kurzem rekonstruiertes Objekt, das sogenannte Salla terrena. Unweit des Dorfes im südwestlichen Zipfel des Böhmischen Mittelgebirges erstreckt sich das Landschaftsgabiet Milá bis in das Gebiet der Gemeinde Bělušice hinein, das als Naturschutzgebiet für die Bewahrung des Steppen- und Waldsteppencharakters dieser Gegend deklariert wurde.