Vítejte v Bělušicích
Bělušice a osady Odolice a Bedřichův Světec
Bělušice
Nejstarší písemná zpráva o Bělušicích pochází z roku 1231, kdy je vlastnil Vít z Bělušic. Pozorný návštěvník si jistě povšimne i pískovcové sochy sv. Jana Nepomuckého z roku 1725, umístěné v jihozápadní části návsi. Kousek od obce se při polní cestě nacházejí Boží muka. Největším turistickým lákadlem v Bělušicích je středověká tvrz, která byla vyhlášena kulturní památkou. Obec i s tvrzí se rozkládají na severovýchodním úpatí vrchu Bělouše. Zajímavou lokalitou je přírodní rezervace Milá, nad obcemi Bělušice a Odolice. Milá tvoří jeden z nejnápadnějších vrcholů v Českém středohoří. Nalézá se zde velké množství teplomilných společenstev rostlin. Rostou zde hlaváček jarní, koniklec luční, tařice skalní, modřenec chocholatý apod.
Zdejší tvrz je sice poprvé v písemných pramenech doložena až v roce 1408 jako majetek vladyky z Vchynic, o němž je zmínka ještě roku 1421, ale pravděpodobně zde musela stát již ve 14. století.
Statek v Bělušicích byl roku 1948 zkonfiskován. Poté zde do roku 1990 hospodařily státní statky. V restituci byl majetek vrácen zpět. Část původní tvrze se pravděpodobně zachovala v obytném domě statku. K areálu patří také salla terrena postavená kolem roku 1700. Objekt byl v nedávné době zrekonstruován. Hlavní obytná část je obdélníková patrová budova s valbovou střechou, k níž přiléhají hospodářská stavení. Je zpevněna opěrnými pilíři, sahajícími skoro do poloviny její výšky.
Odolice
Nejstarší písemná zpráva o vsi pochází z roku 1203. V letech 1869-1890 pod názvem Vodolice. Ves i s místním dvorem patřila původně ke klášteru v Oseku. Na konci 19. století zde byla vybudována železniční stanice na trati Čížkovice-Obrnice. Na počátku 20. století se zde nacházela česká dvoutřídní škola a také spolek hasičů. Zdejší obyvatelstvo se živilo převážně zemědělstvím.
Na návsi stávala kaple, která byla zbořena. V těch místech se dnes nachází parčík.
Odolice leží v malebné krajině nad kterou se nachází výrazná krajinná dominanta vrch Milá, která je přírodní rezervací. Pohled na obec je krásný také z Odolického vrchu 377 m.n.m., kde jsou zachovány zbytky láv a pyroklastik. Na okolních plochách probíhá pastva smíšeným stádem ovcí a koz.
Bedřichův Světec
Leží v nadmořské výšce 322 metrů. V obci stojí kulturní památka románsko-gotický kostelík sv. Jakuba, který je nejstarší dochovanou stavbou v okrese Most. První písemná zmínka o Bedřichově Světci pochází z roku 1238. Z roku 1355 pochází zpráva, že světským patronem zdejšího kostela byli Bedřich (po němž nese obec jméno) a jeho bratři Jan řečený Buch a Přibyslav. Kostel je místní dominantou, neboť je postaven na terénní vyvýšenině ve středu obce. Kostel svatého Jakuba Většího je římskokatolický kostel zasvěcený sv. Jakubovi Většímu v Bedřichově Světci v okrese Most. Románsko-gotický kostel pocházející ze 13. století s freskami ze 14. století je nejstarší památkou na území okresu Most. Je chráněn jako kulturní památka České republiky. Stavba kostela spadá do pozdně románského období do 1. polovině 13. století, kdy byl součástí šlechtického dvorce. Po roce 1270 byl přestavěn v raně gotickém slohu. Renesanční věž byla přistavěna na přelomu 15. a 16. Století.
V presbytáři je křížová žebrová klenba. Gotický sanktuář je opatřen původní mřížkou. Předsíň na jižní straně je renesanční ze 16. Století a má křížovou hřebínkovou klenbou. Na triumfálním oblouku jsou dochovány gotické nástěnné malby a v lodi kostela po levé straně je taktéž gotická freska ze 14. Století.